Poslední zastávka v Mexiku - Mexico City
12. 4. 2006
Den dvacátý osmý Středa 12.4.2006
V osm už jsme vzhůru a jdeme si potvrdit letenky. Nejdřív chceme telefonicky, ale to se nám nedaří, tak to děláme přes net. Tak doufáme, že to bude v pohodě. Balíme a já jdu ještě na chvíli podráždit Pacifik, který k naší velké lítosti kolem poledne opouštíme. Autobus do Oaxaky není autobus, ale minibus, což nám nevadí. Cesta je úžasná. Jak se mění krajina, když se šplháme z 0 do 1600 m.n.m. Nejprve palmy, pak husté zelené borové lesy, pak listnáče a nakonec jen kaktusy. Kolem osmé jsme na autobusáku v Oaxace a kupujeme si jízdenky na 23.30 do Mexico City. Každý za 200 pesos. Dáváme si bagáž do úschovny jdeme za čičinama na maso a na zócalo na kafe. A máme to tak akorát. Cestou do Mexico city zase asi čtyřikrát stavíme. Policejní kontrole, která se tentokrát ( byl to už v Mexico City) nevyhnula ani mě. Dost dlouho zírali do pasu. Asi ještě neviděli český a do imigrační karty a pak mi to s omluvou vrátili.
Den dvacátý devátý Čtvrtek 13.4.2006
V Mexico City stojíme na autobusovém nádraží Tapo, což je přímo na trase metra do hotelu Isabel, který máme rezervovaný. V Mexiku už mají velikonoce, tak metro jezdí až od 7 hodin ráno. Je pekelná zima. Jedna cesta metrem kamkoliv je za 2 pesos. Hotel Isabel je pár bloků od zocalu a na trase metra do antropologického muzea a na letiště s jedním přestupem. 300 pesos, dáváme si bagáž na pokoj. Jdeme na snídani a hurá do antropologického muzea. Jsme tam kolem 10 a za čtyři hodiny už nemůžeme. Je to obrovský a dost rozsáhlý. Venku ještě stíháme vystoupení valaderos. Vracíme se na zocal a sháníme směnárnu, ale Mexičani mají velikonoce, tak netáhnou. Nacházíme jen jednu a tam nám nechtějí vyměnit šek za dolary a my už 1000 pesos neutratíme. Tak jdeme vybrat do bankomatu, ale ten mi místo peněz jen sežere kartu a už jí nevrátí. Hned mastíme na hotel a kartu blokuju. Tak je to snad v pohodě. Akorát doma budu bez peněz až do úterka. Vracíme se do jediné směnárny a měníme eura. Pak jdeme na oběd, ale sehnat volnou hospodu je téměř nadlidský výkon. Daří se to až po hodině. Všude jsou tuny lidí a hlavně, kde jsou ty ceny jako u Pacifiku… Tady je to skoro jednou tolik. Tak se nám poslední den trošku zkazila nálada. Navíc zjišťuji, že korále, který jsme koupil domů jsme někde nechali. Když je den posranej, tak pořádně.Nenecháme si ho ale zkazit. Jdeme se kouknout do kostela, kde probíhají velikonoční mše, couráme po městě a snažíme si užít poslední hodiny v Mexiku.
Den třicátý Pátek 14.4.2006
Ráno vstáváme, balíme bagáž a jdeme na snídani. Pak vyrážíme na metro. Město je překvapivě vylidněné. Nikde ani živáčka… Je to divný. Když dorazíme k metru, čeká nás nemilé překvapení…Je zavřené.. Aaach ty velikonoce! No to by se z toho jeden picnul. Tak nic. Vyhlížíme taxíka. Po asi 10ti minutách jeden jede kolem, staví nás a odváží na letiště. Tam všechno proběhne hladce a my jedeme, vlastně letíme domů….
Náhledy fotografií ze složky Mexico City
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
